Zdědili jste nemovitost jako spoluvlastník? Uvažujete o koupi domu ve spoluvlastnictví? Nebo sdílíte chalupu ve spoluvlastnictví s rodinou či sousedem a uvažujete o prodeji své části? Spoluvlastnictví nemovitosti s sebou může nést spoustu problémů. Co to vlastně spoluvlastnictví je? Jaké jsou jeho druhy? A na co si dát jako spoluvlastník pozor?
Zjednodušeně se dá říct, že spoluvlastnictví nemovitosti spočívá v tom, že jeden dům, byt, chatu nebo pozemek vlastní více lidí. Spoluvlastnictví jako takové má ale několik druhů, které mají různé podmínky a ze kterých vyplývají různá práva a povinnosti.
Podílové spoluvlastnictví znamená, že každý z vlastníků má na určité nemovitosti svůj podíl, jehož velikost může být stejná, ale taky různá. Někdo může vlastnit polovinu domu, někdo jen čtvrtinu a podobně. Důležité ale je, že každý z vlastníků má právo k celé věci. Když tedy vlastníte třetinu pozemku o výměře 1 500 m2, neznamená to, že 500 m2 je vašich, ale že máte třetinový podíl na každém metru čtverečním.
Typ spoluvlastnictví známý jako ideální spoluvlastnictví nebo ideální polovina nejčastěji vzniká při dědictví nebo při vypořádání manželů po rozvodu. Spočívá v tom, že u nemovitosti není přesně dané, která konkrétní půlka patří komu, tuhle polovinu nejde nijak ohraničit, označit a podobně. Jde například o dům rodičů, který zdědí dva sourozenci, nebo o byt rozvedených manželů.
Společné jmění manželů patří mezi bezpodílové formy spoluvlastnictví, pokud se ale manželé rozvedou a do tří let se nedomluví na přerozdělení majetku, přechází nemovitost do vlastnictví podílového a z manželů se stávají podíloví vlastníci.
U spoluvlastnictví vždy záleží na tom, jak dobře s ostatními vlastníky nemovitosti vycházíte. Pokud máte dobré vztahy a na všem se vždy dokážete bez problémů dohodnout, gratulujeme vám. Častěji se ale stává, že se spoluvlastníci nepohodnou. Proč to tak bývá?
Časté jsou spory například o náklady na údržbu nemovitosti. O takových věcech by měli vlastníci hlasovat dle svých podílů na nemovitosti. Pokud jde o větší změny týkající se například zlepšení stavu nemovitosti, změnu jejího užívání a poodobně, na těch se musí shodnout tři čtvrtiny spoluvlastníků.
Může také nastat situace, že je na jednoho nebo více spoluvlastníků uvalena exekuce. Exekuční řízení se ale netýká podílu tohoto konkrétního spoluvlastníka nebo spoluvlastníků, ale rovnou celé nemovitosti.
Problém budete pravděpodobně mít, i když budete žádat o hypotéku a budete chtít ručit spoluvlastnickým podílem. Banky tyto podíly jako záruku neakceptují, jediným řešením tak je ručit jinou nemovitostí plně ve vašem vlastnictví.
Spory mezi spoluvlastníky často vedou k tomu, že jeden nebo více spoluvlastníků chtějí tuto situaci ukončit a spoluvlastnictví zrušit. Existuje několik možností, jak spoluvlastnictví zrušit.
Nejčastějším způsobem vypořádání spoluvlastnictví je, že jeden ze spoluvlastníků vyplatí ostatní finanční náhradou odpovídající jejich podílům a stane se výlučným vlastníkem. Prvním krokem je ocenění nemovitosti, které provede realitní kancelář nebo odhadce. Konečná dohoda mezi spoluvlastníky však často zahrnuje nižší než tržní cenu nebo někdy i dohodu bez finančního plnění.
U pozemků také existuje varianta rozdělení nemovitosti. Žádost o rozdělení pozemku se podává na stavebním úřadě a musí obsahovat výměru nových pozemků a důvod pro rozdělení.
Ve chvíli, kdy chcete prodat jen svůj podíl na vlastnictví třetí osobě, může to pro vás být spožitější. Například za polovinu domu ve spoluvlastnictví jen těžko získáte polovinu jeho tržní ceny a nalezení samotného kupce může chvíli trvat. I když ale kupce najdete, musíte nejprve se stejnou nabídkou, kterou jste dali kupci, přijít za spoluvlastníky, mají totiž právo koupit nemovitosti za stejných podmínek přednostně.
Pokud se všichni spoluvlastníci dohodnou na prodeji, je to poměrně jednoduché - spoluvlastníci se vypořádají dle svého podílu. Prodej nemovitosti často přinese všem spoluvlastníkům vyšší zisk než vzájemné vyplácení podílů. Doporučuje se také svěřit prodej nemovitosti nejlépe realitní kanceláři, tedy nezávislé třetí straně, aby se předešlo možným sporům.
Dohoda o rozdělení kupní ceny by měla být zahrnuta do kupní smlouvy a smlouvy o úschově, aby peníze mohly být rovnou převedeny na účty jednotlivých spoluvlastníků.
Pokud se všichni spoluvlastníci dohodnou na prodeji, je to poměrně jednoduché - spoluvlastníci se vypořádají dle svého podílu. Ve chvíli, kdy ale chcete prodat jen svůj podíl na vlastnictví třetí osobě, může to pro vás být spožitější. Například za polovinu domu ve spoluvlastnictví jen těžko získáte polovinu jeho tržní ceny a nalezení samotného kupce může chvíli trvat. I když ale kupce najdete, musíte nejprve se stejnou nabídkou, kterou jste dali kupci, přijít za spoluvlastníky, mají totiž právo koupit nemovitosti za stejných podmínek přednostně.