Převod orné půdy na stavební pozemek krok za krokem
Realitní občasník | vydáno
KATALOG OBLÍBENÝCH REALIT
- Zatím jste si neprohlédli žádný detail nemovitosti.
Pracujete v realitách a zajímají vás on‑line trendy? Nevíte, jak efektivně plánovat čas u vás ve firmě nebo jaké postupy jsou vhodné pro nábor nabídek? Potřebujete proškolit realitní software Poski REAL?
Pokud vás témata zajímají a máte zájem se dozvědět více, kontaktujte našeho poradce.
Ceny pronájmů v České republice v roce 2024 nadále rostou, což je důsledek kombinace několika faktorů. Nedostatek nájemních bytů, inflace a vysoké úrokové sazby tlačí ceny nájemného vzhůru, což se nejvíce projevuje v Praze. Tento článek přináší detailní pohled na současnou situaci na trhu s nájemním bydlením, klíčové faktory ovlivňující ceny a budoucí trendy.
V hlavním městě České republiky, Praze, ceny nájemného rostou nejrychleji. Podle dostupných dat z realitního systému Poski REAL, který využívá více než 3 500 makléřů, se cena pronájmu za byt 2+1 od roku 2020 zvýšila téměř dvojnásobně z 14 606 Kč na 20 735 Kč.
Podle nejnovějších údajů poradenské společnosti Deloitte dosáhla průměrná cena za metr čtvereční na konci loňského roku 395 korun, což znamená, že za byt o rozloze 50 m2 platí nájemníci přibližně 20 000 Kč/měsíc. Ve srovnání s menšími městy lze za stejnou částku pronajmout byt o rozloze 80m2.
V ostatních městech České republiky je růst nájmů také značný. Podle dat z realitního softwaru Poski REAL, vzrostly nájmy v Brně mezi lety 2020 a 2024 o 37 %, v Olomouci o 33 % a v Ostravě o 41 %.
Trvalý trend rostoucího zájmu o nájemní bydlení
Podle Martina Ponzera, ředitele Bezrealitky, má nájemní bydlení v Česku největší prostor pro růst. Počet lidí, kteří hledají nájemní bydlení, bude nadále stoupat. Tento trend podporuje nejen flexibilita, kterou nájemní bydlení nabízí, ale i vysoké splátky hypoték, které jsou pro mnohé Čechy stále příliš nákladné.
Nedostatek nájemních bytů
Vysoká poptávka po nájemním bydlení převyšuje nabídku, což tlačí ceny nahoru. Nedostatečná výstavba nových bytů a omezená nabídka dostupných pronájmů zvyšují konkurenční tlak mezi nájemníky.
Rostoucí inflace zvyšuje náklady na stavební materiály, služby a energie. Tyto zvýšené náklady jsou často přenášeny na nájemníky formou vyššího nájemného.
Nejistota ohledně ekonomického vývoje a obavy z budoucí finanční stability motivují lidi k volbě nájemního bydlení, které představuje menší finanční závazek než koupě nemovitosti.
Mladší generace a rostoucí počet jednočlenných domácností preferují flexibilitu nájemního bydlení před vlastnictvím nemovitosti, což zvyšuje poptávku po pronájmech.
Rostoucí náklady na nájemní bydlení mají významný dopad na domácnosti, které již nyní čelí vyšším účtům za energie a potraviny. Podle společnosti PAQ Research se náklady na bydlení pro nájemníky zvýšily za poslední rok o dva tisíce korun, zatímco pro vlastníky pouze o tři sta korun. Tento rozdíl nutí nájemníky více šetřit na potravinách, spotřebním zboží a rekreaci.
Nedostatek nájemních bytů a rostoucí náklady na bydlení vyžadují efektivní řešení. Jednou z možností je daňová politika, která by motivovala vlastníky k pronájmu prázdných bytů. Omezování krátkodobých pronájmů by také mohlo pomoci zvýšit dostupnost bytů pro dlouhodobé nájemníky.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje návrh, který by měl omezit řetězení nájemních smluv na dobu určitou a usnadnit vyklízení bytů v případě neplatičů. Klíčovým dokumentem pro orientaci na trhu s nájemním bydlením by měla být cenová mapa, kterou chystá ministerstvo financí. Tato mapa ukáže tržní nájemné ve všech regionech a pomůže s výstavbou dostupného bydlení a stanovováním příspěvků na bydlení.
