Slyšeli jste o nové formě bydlení cohousingu? Pro mnohé v České republice je tato forma blízkého sousedského bydlení, kde se členové domácnosti dělí například o kuchyň, jídelnu a další společné prostory, zřejmě nepředstavitelná. Jsou však určité skupiny, kterým takového spolubydlení bude vyhovovat. Pro koho je cohousing vhodný?
V posledních letech se stalo trendem sdílet celou škálu věcí či služeb. Ať už se jedná o carsharing, bikesharing nebo dočasné sdílené bydlení pomocí sociální sítě Couchsurfing. Cohousing lze ve zkratce definovat jako blízké sousedské bydlení nebo také bydlení v komunitě. Jedná se alternativní způsob žití, který klade důraz především na mezilidské vztahy.
Čím se tedy liší od klasického spolubydlení? cohousing zachovává osobní nezávislost, kde každá domácnost má k dispozici zařízený soukromý bytový prostor, jako je tomu u "běžného bydlení" a funguje ekonomicky samostatně.
Srdcem společenství obvykle bývá společný byt či dům. Funkce těchto společných prostor si definují sami uživatelé cohousingu. V reálu se pak jedná o velkou plochu bytu nebo domu, která jsou všemi členy komunity sdílená stejnou měrou. Společné prostory bývají nadstandardně vybaveny. Může se jednat o společenský dům se společnou kuchyní a jídelnou, kde se obyvatelé pravidelně scházejí například na společnou večeři. Při přípravě jídla se mohou střídat a vzájemně si pomáhat. Dalším sdíleným prostorem může být zahrada, dílna, prádelna nebo prostor pro hraní dětí. Tento koncept bydlení je znám již od konce 60. let, první komunitní formy bydlení pochází z Dánska a Skandinávie, odtud se poté rozšířily do celého světa.
Cílem cohousingu je vzájemná pomoc, kooperace všech členů domácnosti, rozšíření mezilidských vztahů, ale také možnost žít udržitelným způsobem života v zeleni a využít potencionál, který nabízí efektivní sdílení prostorů a prostředků. Participace, spolupráce a vzájemná výpomoc mezi lidmi přináší značná pozitiva. Mezi největší pozitiva lidé žijící v cohousingu uvádí např. efektivní využití času, sdílení vybavení a prostředků nebo různé formy pomoci jako například hlídání dětí.
Nejedná se o sektu? Ne, cílem spolubydlení a společným jádrem není žádná ideologie nebo náboženství. Často vzniká jako iniciativa skupiny lidí, kteří chtějí bydlet ve fungujícím společenství, kde budou skvěle znát své sousedy, záleží jim na okolí jejich domova a mají chuť se věnovat jeho zútulňování či zkrášlování.
V České republice se pravý koncept cohousingu značně neujal. Je evidováno pár pokusů o vytvoření komunitního společenství, mezi nejznámější cohousing patří 9 Pramenů nedaleko Starého Jičína na Moravě. Zajímavější formou může však být tzv. Senior cohousing. Tedy sdílené bydlení v komunitě seniorů. Tady už si celý koncept lze lépe představit.
Jedná se o alternativu k institucím domova pro seniory. Rozdílem je, že senior cohousing si zakládá na vlastní iniciativě seniorů. Lidí pokračují ve svém dosavadním životě obklopeni přirozeným sociálním prostředím. Výhodou takového bydlení je podpora a pomoc seniorům od lidí žijící v komunitě. Senioři tak nejsou závislí pouze na své rodině a klade se větší důraz na jejich potřeby a přání. Senior cohousing se dá volně přeložit jako "aktivní stárnutí".
Co myslíte, šli byste do bydlení v komunitě? Napište nám svůj názor k tématu blízkého sousedského bydlení, tzv. cohousingu.